Během několika posledních let jsme ve Spojeném království viděli řadu politik, které nás vedly přinejmenším k pozdvižení obočí. Nápady „odborníků“, které nám mají pomoci učinit svět lepším, z nichž nejnovější – od demografa Paula Morlanda – návrh, aby páry, které se rozhodnou nemít děti, platily vyšší daně než ty, které je mají.
Zdá se, že důvod je dvojí. Za prvé, žijeme déle. Poslední sčítání lidu naznačuje, že všechny zisky byly u starších generací – 70, 80 a 90 let. Na opačném konci bylo porodů méně (i když stále více než zemřelých). Růst naší populace se zpomaluje a naše populace stárne.
Tak co budeme dělat? Prodloužit produktivní věk opětovným přesunem důchodů zpět? Investovat do infrastruktury, která by zajistila, že více lidí nebude chtít jen mít děti, ale může si je dovolit mít? Pomozte s rostoucími náklady na bydlení a investujte do NHS?.
Ne. Místo toho myšlenka vypadne z okna, vyjde z kanceláře a zatoulá se po silnici na hřiště, kde si sednout na houpačky. Zdaňte bezdětné, postavte bydlení na pozemku v zeleném pásu a získejte telegram od královny k narození vašeho třetího dítěte…
(Obrazový kredit: Getty Images)
Jako vdaná žena, která se rozhodla zůstat bezdětná, oceňuji, že bych to samozřejmě řekla. Vsadím se. Ale nejen ze sobeckých důvodů. Zatraceně správně, nechci vládě dávat žádné další peníze na to, aby plácala na jejich kámoše. A také oceňuji, že ano, mohla by to být další taktika rozptýlení, protože ve stejném týdnu vláda oznámila, že zaměstnanci školek se nyní budou muset starat o pět dětí, a ne o čtyři. Ale jako bezdětná vdaná osoba, která pracuje na plný úvazek, jdou moje daně a platby národního pojištění do přesně stejného banku jako všichni ostatní – s dětmi nebo bez nich.
Takže moje peníze už jdou do škol, péče o děti, NHS a daňových kreditů. Oblasti, ze kterých jako bezdětný člověk přímo netěží. Takže pokud jsem něco nepřehlédl, už teď platím za to, že jsem bezdětný, okružním způsobem a nemám s tím problém. Uvědomuji si, že v budoucnu budu potřebovat lidi, aby se o mě a mé potřeby starali, ať už jsou jakékoli…
Některé z mých největších otázek pocházejí z praktického hlediska. Byla by tato daň platná pro každého jednotlivce ve Spojeném království? Nebo jen páry? Ženatý, občanské partnerství – počítá se společné bydlení? Předpokládám, že svobodní rodiče by byli osvobozeni – co nepřítomní otcové (včetně samotného pana Johnsona) by byli započítáni?
Uznání svých dětí jako daňové úlevy by jistě bylo novinkou.
Moje volba je být bezdětná, ale co když je někdo bezdětný ze zdravotních nebo jiných důvodů, které nemůže ovlivnit? Platit extra daň za zdroj bolesti, to je skvělý nápad! Dbejte na to, abychom to každý měsíc vtírali!
„Už je příliš mnoho lidí a příliš málo zdrojů“
Co mě možná nejvíce zaráží, je, že dostáváme neustálé zprávy od ekologů, že jako svět jsme přelidněni. Už je tu příliš mnoho lidí a příliš málo zdrojů. Pravidelně překračujeme zdroje Země, abychom udrželi lidi, které již máme.
Naše vlastní vláda dokonce trvá na tom, že máme plno – ztěžujeme lidem pohyb sem, Brexit zastavil migrující pracovní sílu, která by dříve zaplnila mezery, které máme nyní i v budoucnu. Určitě by bylo lepší využít lidi ve světě, kteří již existují, než přidávat další do přelidněného světa?
Spojte to se zněním těchto myšlenek a stačí, aby to bylo pro kohokoli nepříjemné. „Vypěstujte si vlastní“ a „zajišťujte většinu populačního růstu od narození v naší rasově a etnicky rozmanité zemi spíše než přistěhovalectví“.
Proč? Proč to musí být zevnitř? Co je špatného na ostatních? Je to vlastně méně o více lidech a více o správném druhu lidí?
A pokud ano, vyvstává otázka, kdo to jsou?
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com a freepik.com
Zdroj: womanandhome.com
